KOUŘENÍ
Když jsem šla ráno do školy, viděla jsem jednu pěknou holku s bandou bledých a pokašlávajících lidí, jak kouří. I ve škole mně to nedalo klid a stále jsem si opakovala jednu otázku. Co je na tom láká?! Konstatuji a zamyšleně si cucám propisku. Dělá se mi špatně, jen když někoho vidím kouřit. A když je kouř u mě, zatajím dech a jdu jinam. Jednou jsem na fotce viděla odporné, hnusné, blebleble a tfuj černé plíce plné dehtu. Dumám nad dalšími výrazy, které by vystihovaly moje pocity. Nedávno jsem četla, že jedna cigareta ti ubere 8 dní života. Takže kdybych byla u člověka, co kouří, stejnou dobu, za jakou vykouří jednu cigaretu, přijdu o 8 dní svého života. Zamračím se a počítám, o kolik dní přijde ta holka, jestli vykouří denně třeba tři cigarety a kolik času jí to vezme. Nechápu lidi, které neodradí tohle, a nebo, že mohou dostat rakovinu, vypadat jim vlasy a nehty, nemohou se soustředit a hlavně být závislý na něčem tak hnusném je přece strašné! Zakončuji bouřlivou debatu v mé hlavě jedním slovem:"Fuj!"

taky nechápu lidi co pořád kouří i když ví, jak dopadnou... ale zas ten argument: aspon vím, na co umřu... :D no já osobně... někdy kouřím, ale závislá na tom nejsem... a když nechci,tak si prostě nedám...